Tréninkový plán koně
Nadýchávání koně
Trénink koně se začíná tzv. nadýcháváním.To by se mělo provádět pomocí pomalé dlouhé práce, nejdříve krokem, pak klusem a nakonec i cvalem v nenáročném terénu. Tato fáze může být dlouhá čtyři až šest týdnů. Ale taky i několik měsíců, je-li trénovaný kůň v ne zrovna nejlepší kondici.
Samotný začátek tréninku by měl lehký. První dva týdny stačí koni krokové procházky v délce dvaceti až čtyřiceti minut. Kůň v lepší kondici může i lehce klusat, ale prvních a závěrečných pět minut je vždy nutné absolvovat pouze krokem. Kůň se trénuje každý druhý den, v případě, že je na tom opravdu mizerně, každý třetí den. V této počáteční fázi je žádoucí prodlužovat dobu, kdy je kůň pod sedlem, avšak ne víc jak o pět minut týdně.Ve finále této fáze by měl kůň každý druhý den absolvovat čtyřicetiminutové procházky prokládané mírným klusem.
V další fázi, trvající také dva až tři týdny se vyjížďky prodlouží až na šedesát minut. Zároveň s tím se prodlužují i úseky v klusu, ovšem jen o pět minut za týden. Na začátku a konci vyjížďky je nutné, aby kůň šel deset minut krokem.
Frekvence tréninku je opět jednou za dva dny. Je-li kůň unavený, je dobré přidat jeden den odpočinku navíc.
V závěru této fáze se mohou začít vkládat i krátké cvalové úseky, prozatím jen v mírném tempu a ze začátku jen dva během vyjížďky. Se zařazením cvalových úseků je možné zkrátit vyjížďku ze šedesáti minut na tři čtvrtě hodiny.
Následuje konečná fáze dlouhá tři až čtyři týdny. Cval už je svižnější, i úseky jsou již delší, při stejném počtu dvou až tří na jednu vyjížďku, stejná je i frekvence tréninku. V této fázi je možné už tréninky rozdělit na rychlejší a kratší či na pomalejší a delší. Ve finále může být součástí tréninku i krok či klus do mírného stoupání. Samotná tréninková zátěž se kombinuje s protahováním a uvolňováním, ať už na ruce na lonži či pod sedlem.
Po skončení této třetí fáze nadýchávání by kůň měl bez problémů absolvovat šedesáti minutovou vyjížďku v kroku, klusu a cvalu v mírně zvlněném terénu.
U koní v slabé kondici může tato fáze klidně trvat půl roku nebo i déle a stejně tak u mladých koní s dosud netrénovanými šlachami a klouby.
Rychlostní trénink koní
Teď už lze přejít k tréninku rychlostnímu. Jeho ´základní verze´ trvá zpravidla jeden až dva měsíce.
Nejlépe je začít tak, že se během cvalových úseků při vyjížďce kůň nechá cválat o něco rychleji zhruba padesát až sto metrů. Pak se postupně zpomalí do pracovního cvalu, do klusu a do kroku.
Tyto sprinterské úseky se vkládají do tréninku nejprve jednou za týden. Po každých třech týdnech se pak zvyšuje intenzita. Kůň sprintuje rychleji a na delší vzdálenost. Pokud je to již v jeho silách, tak i opakovaně v rámci jednoho tréninku.
V tomto bodě je už možné využít i tzv. intervalový trénink.Po intenzivní zátěži, například sprintu, následuje odpočinek a po něm se zátěž opět opakuje. Například při rychlostní zátěži je poměr zátěže a odpočinku jedna ku pěti. To znamená, že po dvacetisekundovém sprintu následuje dvouminutové vyklusání a pak opět sprint.
Koně a silový trénink
Je-li už kůň dostatečně natrénován, může dojít na silový trénink. Ten se může provádět pomocí zrychlení. Kůň nejprve ze cvalu, pak z klusu a nakonec z kroku vyrazí do prudkého padesátimetrového cvalu.
Vhodná je pro posilování i práce do svahu. Nejdříve se svah zdolává krokem, postupně i klusem. Pracuje se intervalovým způsobem. Posilování se provádí i pomocí skoků, seřazených do skokové řady. Opět se zde využívá intervalový trénink.
Kůň, který předtím neměl příliš dlouhý odpočinek, tedy zhruba ne víc jak dva či tři měsíce, se může do základní kondice dostat za tři až čtyři měsíce. Plně se trénink projeví ještě o něco později, za pět až šest měsíců.
Podle toho je třeba sestavit nejen tréninkový plán, ale také tomu přizpůsobit i svoje představy o využití koně, tak aby byly reálné. Nemá smysl trápit se na nedostatečně trénovaném koni. A nemá smysl ani trápit koně samotného, protože ten je taky jenom „člověk“.
